Historie oddílu

Vše začalo v Krásném Březně roku 1921 a odtud se junáctví šířilo i do ostatních čtvrtí. V čele oblasti Přemysla Oráče tehdy stál František Kučera, který se zasloužil mimo jiné i o postavení památníku Prokopu Velikému na památku bitvy Na Běháni. Z této doby se nám zachoval oblastní pokřik, který používáme dodnes : “Na severu stráž, věrnou vlasti máš ! “

První zmínky o 1. oddíle se nám zachovaly z této doby jen v podobě zakladatele Oty Krále, nerozeného v Ústí nad Labem 1904 a popraveného v Berlíně 1943. Jeho rodný dům dodnes stojí na Králově výšině a nese jeho pamětní desku. Spolu zakladatelem l. chlapeckého oddílu byl i Otta Hanzlíček, po kterém jsme pojmenovali i náš oddíl. Otta Hanzlíček se narodil dne 18.6.1911 v Ústí nad Labem. Za války působil jako letec 31 ~ perutě, hodností rotný. 10. října vzlétla dvojice Hurricanů, aby se procvičila ve vzájemném stíhání. Po 35 minutách měli zadání ukončena, stroj s Otto Hanzlíčkem však zkolaboval, a Otovi nezbylo, než se katapultovat. Padák ho zanesl naneštěstí do řeky Mersey u Elesmere Pointu, kde utonul. Jeho tělo vylovila policie a.ž dne l.l l. 5 mil východně od Speke. Je pohřben na hřbitově ~Vest Derby Liverpool, 11-R.C. hrob číslo 392. Je vzpomenut na pamětní desce padlých v bitvě o Británii v RAF muzeu v Hendonu. Další obnovení skautingu a i l. oddílu bylo po válce r. 1946. V této době se v historii oddílu objevuje bratr Áťa.

Vlastimil Kemr – Áťa

Narodil se 20. 5. 1918 ve Strakonicích. Žil bohatým skautským životem. 20.8. 1934 vstoupil do řad junáků Volnosti v Kam. Zebrovicích. Vůdcovské zkoušky složil r. 1936. 1938 přestoupil s celým oddílem do junáka. 1939 na táboře ” Seton ” na Berounce přezkoušen vůdcovskými zkouškami podle stanovisek Junáka. 30.10.1939 činný jako vůdce střediska ve Strakonicích až do likvidace Junáka nacisty. (Podařilo se mu zachránit skautský majetek, který po revoluci celý předal. Jednalo se o vybavení tábora. )

Od června 1946 začal působit v Ústí nad Labem jako vůdce 1. oddílu Klíše. Od podzimu 1946 jako vůdce střediska Klíše až do podzimu 1948, kdy došlo k druhé likvidaci Junáka, tentokrát komunisty. 28.března 1968 založil na Klíši opět junáka, stal se střediskovým i oddílovým vůdcem, až do třetí likvidace organizace opět komunisty, kdy na podzim r. 1970 musel protokolárně předat finanční hotovost i majetek PO – SSM v hodnotě 52 000,- Kčs.

Poslušen příkazu náčelníka br. Plajnera, neopustil děti a pracoval se svým oddílem Stopa v 1. pionýrské skupině, která nesla jméno Sluneční záře. (Zajímavé je, že se stejně jmenoval Áťův oddíl ve Strakonicích.) V roce 1974 byl varován, že bude obviněn z protistátní činnosti, byl vyslýchán Stb až nakonec dostal zákaz další práce s dětmi.

V lednu 1990 opět po čtvrté začíná budovat na Klíši oddíl a středisko. Pracuje v Okresní radě Junáka, je člen zkušební komise čekatelských a vůdcovských zkoušek. Od ústřední rady Junáka dostal vysoké skautské vyznamenání ” Za službu vlasti” k 50. výročí vzniku republiky. V roce 1991 mu byla udělena vyznamenání ” Za zásluhy a věrnost skautingu “, bronzová lilie v troj lístku od náčelnictva chlapeckého kmene ÚRJ. A v dubnu dostává ” Junáckou medaili díků ” za dosavadní práci v oddíle, středisku a’ okresní radě. 30. března nás nečekaně opustil, 6. dubna 1995 jsme se s ním navždy rozloučili na Střekovském hřbitovu.

Petr Svoboda – Důče

A to již hovoříme o současnosti. Od ledna 1994 vede 1. středisko Petr Svoboda narozený 9.5. 1960 v Ústí nad Labem. V “1” se objevil poprvé na jaře v roce 1970. V roce 1990 obnovuje s br. Áťou 1. středisko. Na jaře téhož roku skládá slib a zakládá l. chlapecký oddíl Otty Hanzlíčka. V prosinci 1993 přebírá 1. středisko od Ati. V roce 1994 předává oddíl Janu Kvapilovi – Ghándímu: V březnu 1997 je zvolen vůdcem ORJ v Ústí nad Labem. V roce 1996 vede oddíl Martin Myška – Myškin a Soňa Pešková – Piškot, protože oddíl přestává být chlapeckým a stává se koedukovaným. Od roku 1997 vedl “1” Jaroslav Svoboda – Pipin a u děvčat Petr a Naďa Svobodovi. V roce 1999 předává oddíl Petru Svobodovi – Důčemu. U děvčat je jako zástupce vůdce oddílu Iva Koláčková – Iša. Po roce dochází k další změně. Odílovým vůdcem se stává Kateřina Svatošová – Škubánek, ale dlouho nevydrží a po půl roce odchází a na místo nastupuje její zástupce opět Petr Svoboda – Důče. Vykonává tuto funkci od r. 2000 do jara 2003. Jako zástupce vypomáhají Iva Urbánková a Vlastimil Laube. Ten se na jaře 2003 vyměnil s Důčem. Ten u “1” začínal a taky asi skončí…